Stát ve třech aukcích státních dluhopisů (ŠD) akceptoval nabídky investorů v hodnotě 324 milionů eur. Informovala o tom Agentura pro řízení dluhu a likvidity (Ardal).

V konkurenční části aukce ŠD splatných 9. října 2030 byl akceptován poptávka na úrovni 76 milionů eur, přičemž celková poptávka se pohyboval na hodnotě 317 milionů eur. Minimální akceptovaný výnos do splatnosti se pohyboval na úrovni 0,0383% p. a., průměrný byl na hodnotě 0,0610% p. a. a maximální na úrovni 0,0700% p. a.

V takzvané konkurenční části aukce ŠD splatných 17. června 2024 dosáhl akceptovaný poptávka úroveň 144 milionů eur, při celkovém poptávce 309 milionů eur. Minimální akceptovaný výnos do splatnosti činil -0,6099% p. a., průměrný byl na hodnotě -0,5719% p. a. a maximální ve výši -0,5646% p. a.

Ardal dodala, že v konkurenční části aukce ŠD splatných 21. dubna 2036 akceptovala poptávka investorů na úrovni 104 milionů eur, přičemž celková poptávka se pohyboval na úrovni 473 milionů eur. Minimální akceptovaný výnos do splatnosti dosáhl úrovně 0,5298% p. a., průměrný 0,5353% p. a. a maximální dosáhl úrovně 0,5399% p. a.

Britští podnikatelé se obávají, že problémy s dodávkami surovin a komponentů potrvají nejméně další rok. Ty přitom brzdí zotavování britské ekonomiky z pandemie nového koronavirus. Ukázal to průzkum společnosti Deloitte mezi finančními řediteli předních britských firem.

Centrální banka (Bank of England, BoE) se pokouší vyhodnotit, jak dlouho bude trvat současné vysoké tempo růstu inflace. V průzkumu Deloitte více než polovina finančních ředitelů uvedla, že inflace spotřebitelských cen bude io dva roky stále nad úrovní 2,5%.

V srpnu přitom BoE ve své prognóze předpověděla, že míra inflace bude o dva roky jen mírně nad 2%, přičemž v následujících měsících dosáhne 4%.

Britskou ekonomiku však i nadále sužuje nedostatek dodávek, se kterým zápasí i ostatní ekonomiky na celém světě, a také nedostatek personálu v důsledku zpřísnění imigračních pravidel po brexite.

Očekává se tak, že BoE zvýší úrokové sazby poprvé od začátku pandemie buď později v tomto roce, nebo začátkem příštího roku 2022.

Společnost Deloitte dále zjistila, že finanční ředitelé předpovídají v následujících 12 měsících největší růst provozních nákladů v 14-leté historii průzkumu.

Rekordně vysoký podíl finančních ředitelů plánuje také zvýšení kapitálových výdajů. To je dobrá zpráva pro premiéra Borise Johnsona, který tento měsíc vyčítal zaměstnavatelům, že upřednostňují práci migrantů před investicemi na zvýšení produktivity.

Ian Stewart, hlavní ekonom Deloitte, se domnívá, že důvodem investic je negativní vliv pandemie a brexitu na britskou ekonomiku, jakož i přechod na obnovitelné zdroje energie.

Na průzkumu, který se uskutečnil ve dnech od 20. září do 4. října, se zúčastnilo 92 finančních ředitelů, přičemž 18 z nich bylo z firem zahrnutých do akciového FTSE 100 a 32 do akciového indexu FTSE 250.

V separátní zprávě Stephen Phipson, šéf skupiny britských výrobců Make UK, žádá vládu premiéra Johnsona, aby po napjatých vztazích v souvislosti s brexitom přestala přistupovat k podnikům jako ke „vnitřním nepřítelem“.

„V současnosti v průmyslu panuje pocit, že vláda stále bojuje v ostatní válce a považuje firmy za vnitřního nepřítele,“ řekl Phipson. „Podniky se pohnuly dopředu a vláda se musí také.“

Naléhavě proto vyzval britského ministra financí Rishiho Sunaka, aby v rámci rozpočtu, který má představit 27. října, oznámil novou průmyslovou strategii včetně rozšíření dvouletých daňových investičních pobídek a dalších opatření na stimulaci digitálních a ekologických investic.

Míra inflace v Itálii se v září zrychlila, rozsah zrychlení však byl o něco mírnější, než uváděl předběžný odhad. Přesto byl růst spotřebitelských cen nejvýraznější téměř za devět let. Poukázali na to konečné údaje italského statistického úřadu.

Meziroční míra inflace dosáhla v Itálii v září 2,5%, zatímco v srpnu se spotřebitelské ceny zvýšily o 2%. Předběžné údaje však poukazovali na inflaci na úrovni 2,6%. I přes mírnějšímu růstu cen ve srovnání s předběžným odhadem je to však nejvýraznější meziroční míra inflace od listopadu 2012.

Pod zrychlení růstu spotřebitelských cen se podepsaly zejména energetické produkty, jejichž ceny vzrostly v září o 20,2%. Směrem vzhůru posunuli inflaci i náklady na dopravu. Ty se ještě v srpnu o 0,4% snížily, v září však zaznamenaly růst o 2%. Mírně vzrostly také ceny potravin a zboží dlouhodobé spotřeby, konkrétně o 1%.

Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny v září klesly o 0,2%. V srpnu zaznamenaly růst na úrovni 0,4%.

Tchajwanská společnost Foxconn Technology Group, smluvní výrobce smartphonů pro americký koncern Apple a další světové značky, představila v pondělí plány na výrobu elektromobilů pro světové automobilky. Půjde o podobný smluvní model jako při smartphonech.

Jde o významný milník, který by mohl posílit důvěryhodnost tchajwanského výrobce elektroniky jako vážného uchazeče o tajný automobilový projekt společnosti Apple.

Foxconn v pondělí na svém akcí Technology Day představil modely SUV a sedan. Jsou to koncepční vozy, které plánuje vyrábět spíše pro automobilových zákazníky jako prodávat pod vlastní značkou.

Sedan Model E, vyvinutý v italském designérském domě Pininfarina, má být uveden na trh v roce 2023, informovala společnost. Model E pojme pět osob a na jedno nabití má dojezd 750 kilometrů.

Foxconn jako klienty zmínil automobilku Fisker a tchajwanskou skupinu Yulong.

Noviny Taiwan News minulý týden napsali, že mezi další potenciální zákazníky patří automobilka Stellantis, která vznikla spojením společností Fiat Chrysler a Peugeot, ale Foxconn to nepotvrdil.

Foxconn je největší výrobce smartphonů iPhone, což mu poskytuje výhodu důvěryhodného potenciálního partnera pro Apple, který zvažuje rozšíření výroby o automobily.

V rámci svého posunu k výrobě automobilů Foxconn koncem září schválil investici 280 milionů USD (241,38 milionu eur) do koupě automobilového závodu v Ohiu od startup Lordstown Motors.

Foxconn Technology Group chce vyrábět auta i autobusy pro značky v Číně, Severní Americe, Evropě a na dalších trzích, přičemž klienti mohou měnit jejich vzhled a vlastnosti.

Německo neeviduje žádný nedostatek dodávek plynu z Ruska přes mírný pokles zásob v porovnání s předchozím týdnem. Uvedla to v pondělí mluvčí ministerstva hospodářství (MH) na otázku novinářů, zda zásoby plynu stále rostou.

Podle mluvčí jsou skladovací zařízení v Německu aktuálně naplněné přibližně na 70% kapacity oproti 75% v minulém týdnu. Ministerstvo však stále předpokládá, že tato zařízení budou dále naplňovat, protože dodavatelé budou plnit své smlouvy.

„Úroveň zásob plynu klesla jednoduše proto, že nyní se ze zásobníku čerpají prvé objemy plynu, ale to je docela běžné, když se začínají chladnější měsíce,“ řekla.

Na otázku, zda i Německo nadále dostává všechny smluvně dohodnuté objemy plynu od ruské státní energetické skupiny Gazprom, odpověděla, že podle informací, která má ministerstvo k dispozici, si společnost své smluvní závazky plní. „Spolková vláda samozřejmě nadále velmi pozorně sleduje situaci,“ uzavřela.